Akce a projekty
Běh roku je ve waldorfské škole doprovázen celou řadou slavností a kulturních akcí, které probíhají každý rok. O nejvýznamnějších z nich si můžete přečíst v krátkém pojednání. Konkrétní termíny naleznete v Ročním kalendáři školy pro školní rok 2011/2012.
Den otevřených dveří
Naše škola pořádá třikrát do roka den otevřených dveří. Tento den mají všichni návštěvníci vzácnou příležitost nahlédnout do vyučování, a to do nejtypičtější části vyučování na waldorfské škole – do EPOCHY. Po té je připravena beseda, kde dle zájmu účastníků odpovíme na jejich otázky o waldorfské pedagogice, vzniku naší školy, o průběhu vyučování a dalších zajímavých tématech. Den otevřených dveří začíná v 8:15 hod shromážděním v jídelně hlavní budovy, kde si účastníci vyberou epochu, kterou chtějí navštívit. Náslech ve třídách trvá do 10:30 hod. Od 11 hod začíná v ateliéru hlavní budovy beseda asi do 12 hod. Záleží nám na tom, aby všichni zúčastnění přišli včas a byli ve třídě při náslechu, mají-li o něj zájem, přítomni po celou dobu trvání epochy, pro bližší porozumění celistvosti výuky. Den otevřených dveří je určen jen pro dospělé návštěvníky.
Vánoční a velikonoční bazar
Typickou a vyhlášenou akcí waldorfských škol na celém světě je vánoční a velikonoční bazar. Je to opravdu báječná a specifická možnost setkání dětí, jejich rodičů, učitelů, přátel školy a hostů vždy o jednom víkendu na podzim a na jaře, kdy se celá škola promění v jedno velké barevné a voňavé tržiště. Stánky vytvořené prostě a jednoduše ze školních lavic obsadí děti a jejich rodiče, aby prodali většinou vlastnoručně vyrobené předměty, ozdůbky,maličkosti a potěšili tak jiné děti i dospělé. Celou akci pravidelně připravují rodiče třetí třídy spolu s dětmi a dbají nejen na dokonalou organizaci a ničím nerušený chod prodeje, ale i na uměleckou kvalitu prostředí a úroveň setkání /připravují totiž nejen atmosféru jednotlivých tříd zajímavou, stylizovanou výzdobou, ale i bohatý program divadelních a hudebních představení, uměleckých dílen/. Součástí radostného potkávání je i možnost navštívit improvizovanou kavárničku v první třídě nebo čajovnu v třídě deváté v prostoru horního pavilonu. Bohatá nabídka chutných, podomácku vyrobených pokrmů láká nejednoho návštěvníka do jídelny v hlavní budově, kde se výdejna dětských obědů změní v živý obraz waldorfského lahůdkářství. Část výtěžku prodeje všech přítomných s jejich souhlasem škola obvykle věnuje potřebným. Přijďte i vy na chvíli zapomenout na ruch „ světa venku“ a zkuste věnovat chvilku dětem, sobě a přátelům. Je to léčivé!
Masopust
„Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu“, ozývá se vždy jednou do roka z úst dětí , učitelů, vychovatelů a často i rodičů při tradiční oslavě masopustní doby. Děti nadšeně výskají, tančí a dovádějí v jimi vyrobených maskách, obvykle vycházejících z hlavních témat vyučování (zvířátka, pohádkové bytosti, Řekové, Římané, Germáni, starozákonní postavy atd.). I tady učitelé dbají na to, aby děti měly možnost prožít zvyky našich předků a žily tradicí v rytmu roku. Není nad to strávit den spolu s ostatními pod širým nebem, prožít skutečný průvod vesnicí, zpívat a dovádět, a nakonec si dát, po pozdravení Krále masopustu, několik sladkých koblih!
Martinská slavnost
Den se krátí a sv. Martin přijíždí na svém listopadovém koni. Potkává žebráka, zmrzlého a osamělého, neváhá a dělí se s ním o polovinu svého pláště. Světlo dne odchází, ale jiné světlo se rodí. Světlo soucitu s bližním. Proto si děti ve třídách vyrábějí malé lampionky, vydlabávají řepné či dýňové lucerničky, aby za tmavého večera mohly jít se svým učitelem pozdravit sv. Martina do polí za školou -poděkovat za jeho příklad a potěšit své druhy rozpůlením martinské podkovičky, kterou jezdec ponechává na cestě hledajícím jako poklad. „Martine, dej, a? i já soucit mám, a? druha trápení s ním prožívám…“
Měsíční slavnosti
Každý měsíc přináší dětem v třídách krásnou příležitost – sejít se jedenkrát za čtyři týdny (proto měsíční slavnost) společně pod jednou střechou a ukázat si navzájem, čemu se naučily. Každá třídní společenství spolu s učitelem tak nechá nahlédnout pod pokličku epoch a odborných předmětů a předvede na improvizovaném jevišti svou práci ve výuce. Pro malé i velké děti je tento způsob setkávání velice významný – jak lépe dojít k zážitku úcty k práci druhého a k spolusdílení společné výukové cesty než prezentací zvládnutého?
Akademie školy
Vrchol. Červnový den plný radosti ze setkání, den napětí a vzrušeného očekávání, den divadla, den, který se zapisuje do paměti všech. Veškeré roční snažení ve třídách právě v tento okamžik nabude slavnostního rázu – přišla chvíle, kdy všechny děti z jednotlivých tříd mají možnost ve vybrané pražské divadelní budově před svými rodiči a příbuznými, ostatními dětmi, učiteli a vychovateli ukázat, co se naučily, čím žijí a rostou. Opona se roztahuje a na jevišti vidíte celou školu jako na dlani… Práce všech učitelů i samotných dětí přináší zjevné a obdivuhodné plody. Čas ocenění, plodného spočinutí, čas nových myšlenek k vykročení do dalšího ročníku - zase o třídu výše….
Adventní zahrádka
Že neznáte příběh o mnichu Jakubovi a o smaragdovém hadovi? Že jste nikdy neviděly třpytící se démanty na jeho zádech? Je to první adventní neděle, která dětem prvních tříd pozve do života překrásného anděla, který je ztemnělým večerem , za svitu mnoha svic, přivede do školy a pozve do adventní zahrádky. Za jemné hudby tvořené většinou šikovnými rodiči malých žáčků, si každé dítě projde samo svou adventní cestu před zraky rodičů i třídního učitele. Jak taková zahrádka vypadá? Přijďte se podívat. „A i když Jakub již dávno nežije, těšívají se děti stále na jeho adventní zahrádku…“
Škola v přírodě
Každá třída se těší na společné výlety. Není nic lepšího než se vydat daleko od rodičů s partou spolužáků – do hor, na vodu, na zemědělský statek, do středověké vesnice, za hranice nejen snů, ale i státu. Škola v přírodě má veliký význam pro samostatnost a zároveň sociální sílu třídního společenství a jednotlivců, pro poznání, pro schopnost nalézat neobvyklé ve všednodennosti, sblížit se se spolužáky a třídním učitelem, rozlišit podstatné do méně důležitého, zkrátka dokázat si užít svět i v jiné perspektivě a obstát. Pobyty mimo školu jsou dobře připravené a často tematizované, zaměřené na potřeby dětí, a to jak naukové, tak lidské. Není nad to si dát pořádně do těla, zažít legraci a taky si v zimě pořádně zalyžovat a vrátit se domů třeba i s tím, že paní učitelka na fyziku jezdí báječně na snowboardu…

